Šestý týden na Erasmu v Itálii!

Ahoj všichni, já vás pěkně vítám u článku za šestý týden na Erasmu! Je zvláštní psát “na Erasmu”, ale vždyť on to pořád Erasmus je, i když v trochu improvizovaných podmínkách. Online hodiny, četba i úkoly mi dávají možnost se zlepšovat stejně jako prezenční studium. Ve své podstatě se online hodina od té prezenční skoro neliší. V tomto článku si spolu tedy projdeme již šestý týden v Itálii a já se vám pokusím přiblížit, jak to tady zvládám. 

V pondělí jsem měla jako obvykle tři předměty. Musím říct, že v Teorii žánrů jsem se teď docela chytala, pondělní přednáška byla na téma vztahu mezi mluveným projevem, písmem a digitalizací. Paní profesorka konečně mluvila trochu pomaleji. Jedna z věcí, kterou bych tu docela uvítala, je diktafon. Ten vám vřele doporučuji, pokud pojedete na Erasmus. Můžete si tak nahrávat přednášky, pokud jsou na vás moc rychlé, a později se k nim vracet. Zkoušela jsem si přednášku nahrávat na telefon, avšak na 100 minut prostě nemá kapacitu. Dokonce se po půl hodině zasekl a chvíli trvalo, než jsem jej znovu zprovoznila. Následovala moje oblíbená Španělská kultura, kde jsme se zabývali svědectvími lidí, kteří si prošli represemi v období peronismu. Potom jsem měla ještě hodinu španělského jazyka a překladu. 

Hned po osmé ráno jsem také byla nakoupit. Nákup vám tady znovu ukážu a okomentuji.

V mém nákupu opět nemohla chybět spousta ovoce a zeleniny. Koupila jsem grepy, jahody, citróny, brokolici, rajčata a avokádo. Potom jsem koupila znovu kuřecí maso, tuňáka (kterého používám často do pomazánky nebo do směsi na těstoviny), philadephii na pomazánku, rajčatovou omáčku, vajíčka a šunku. Dále nesměly chybět jogurty, bez nich si totiž nedovedu představit začátek dne. Tentokrát tu mám dva kokosové a čtyři Activie s ořechy a vlákninou. Nesmí chybět ani chleba. Jako novinku jsem si koupila balení croissantů s marmeládou a moje oblíbené sušenky Abracci. A ještě cereálie. Nakonec jsem si vzala ještě jednorázové rukavice a jar na nádobí. Dohromady nákup stál cca 42 Eur. Pane bože!

Úterý je asi můj nejoblíbenější den v týdnu, pokud nepočítám víkend. Měla jsem opět španělskou literaturu a kulturu. V tento den jsem také řešila problémy s notebookem, neboť ventilátor začal dělat strašný hluk. Na doporučení své bytné jsem volala asi do tří servisů, ale všude jsem se dočkala vesměs stejné odpovědi. Že náhradní díly nejsou kvůli karanténě k objednání. Naštěstí to není vážný problém a na počítači můžu normálně pracovat. S jedním technikem jsem v kontaktu také přes WhatsApp, kdybych měla nějaké problémy s počítačem, o kterém bych se potřebovala poradit. Na jednu stranu to byla příležitost, jak se procvičit v italštině a v improvizaci, na druhou stranu bych uvítala lepší způsoby, než řešit problémy.

Ve středu ráno jsem měla opět Teorii žánrů. Potom následoval nový předmět italské současné literatury s jedním starším panem profesorem myslím už v důchodovém věku. Na předmět nás chodí asi 150 a jsem ráda, že jsem si mimoděk zvolila tu lehčí variantu předmětu bez rozboru díla, “jen” se znalostí 10 autorů a nastudování dvou knih. Potom jsem si musela udělat výpisky z hodinového záznamu španělské literatury, neboť vždy ve středu se mi tento předmět kryje s Teorií žánrů. Pilně také pokračuji v povinné četbě, jednu knihu jsem už přečetla, teď mi zbývá k ní jen odpovědět na otázky. Další knihu mám už rozečtenou. 

Ve čtvrtek jsem měla španělskou literaturu, italskou literaturu a španělský překlad. Do překladu si musíme nastudovat knihu španělské gramatiky, která má 314 stran. Zbývajících 5 knih potom musíme přečíst k ústní zkoušce. Někdy si opravdu přeju, aby můj den byl nafukovací, protože ať se sebevíc snažím vše stíhat a být co nejproduktivnější, stejně mám vždy na konci dne pocit, že jsem toho zas až tolik nestihla. Z každé povinné knihy si dělám výpisky, které si pak přečtu v přípravě na zkoušku. Z každého filmu do kultury si dělám poznámky. 

V pátek, tudíž včera, jsem měla opět italskou literaturu. Potom nám začalo tak dlouho slibované cvičení ze španělštiny, na které nás chodí celkem 300. Paní profesorku jsme tentokrát pouze slyšeli, neviděli, což ještě víc přidalo na její záhadnosti. Ale myslím si, soudě podle hlasu, že jsem ji potkala hned první den na fakultě. A ochotná zrovna moc nebyla. I na cvičení se mi zdála jakási přísná, a když jsme se nemohli shodnout na stanovení jedné hodiny týdně navíc, dost nepříjemně zvýšila hlas. Což je možná pochopitelné, pokud někteří studenti nedokáží pochopit, že 300 lidí se nemůže shodnout na jednom termínu tak, aby vyhovoval všem. 

Dnes už je sobota a já jsem byla znovu nakupovat. Aspoň menší výlet na denní světlo a čerstvý vzduch. Fronta šla naštěstí rychle. Znovu vám ukážu nákup a řeknu cenu. Upřímně už se nemůžu dočkat, až zase budu moct jít na procházku k moři, na zmrzlinu, snad ještě něco procestujeme! Je tu ještě tolik krásných míst, kam bych se chtěla podívat. 

Dnes jsem tedy koupila zase pestrou směs ovoce a zeleniny: banány, jahody, grepy, avokádo, brokolici, papriku, cukety, cizrnu a rajčata. Jak jsem již výše zmiňovala, moje snídaně se vždy skládá z cereálií, jogurtu a dám si vždy horký čaj. Tentokrát měli zlevněný šípkový čaj za 1,99 Eur, normálně jsou tu čaje nehorázně drahé, stojí kolem 3,5 Eur. Potom jsem si vzala zase nějaké sušenky, obyčejné croissanty bez náplně a přidaného cukru, sýr, vajíčka, strouhanku. Co se týče “provozních” věcí, koupila jsem si balení 10 jednorázových rukavic a prášek na praní. Dohromady nákup stál 30 Eur.

K obědu jsem si dnes připravila lososa s brambory a zeleninou.

Jednou z věcí, kterou jsem se tady na Erasmu dá se říct naučila, je kombinovat možnosti, způsoby, jak něco vyřešit. Kupříkladu jsem potřebovala oskenovat jednu obrovskou knihu do italské literatury, protože jsem nikde nenašla možnost ji koupit. Hodně lidí mi napsalo, že to prostě není možné, protože je to obrovská kniha a nemají čas, což na druhou stranu chápu, protože i já mám každý den pocit, že vlastně nic nestíhám. Nakonec se mi nabídl jeden spolužák, že mi vybrané autory oskenuje a že si nemám dělat starosti. Ten pocit vítězství nad touto situací byl nepopsatelný.  

Dnes jsem se v rámci samostudia podívala na dokument o detenčním zařízení ESMA v Argentině a dvě hodiny jsem četla povinnou četbu. Také si pomalu začínám sesumírovávat, jak budu psát seminárky k předmětům na dálku. 

Chtěla bych se vám tu také zmínit o novém blogu, který najdete na: www.sobremivida.eu Blog je zatím v “pracovní” fázi, avšak vzhledem k tomu, že mi na této platformě dochází volný prostor, s největší pravděpodobností se brzy přesuneme tam, kde už prostor bude neomezený.

Dnes už je neděle a já ani nevím, jak ten den uběhl. Celý den jsem četla povinnou četbu a také jsem se podívala na jeden film, který nám dal pan profesor z kultury za úkol. Film se jmenuje Los cuadros en la oscuridad a vztahuje se k tomu, co právě probíráme. Udělala jsem si však alespoň čas na vaření a dala si zdravou svačinu. 

Tak už máme úterý. Včera jsem měla tři online hodiny a potom jsem se snažila ještě aspoň něco přečíst, i když už se mi docela klížily oči. Když máme online hodinu a je někdy špatné spojení, jsem jako cizinka docela v nevýhodě, protože když slyším třeba jen půl slova, nejsem schopná si domyslet to, co native speakers. Dneska mám jen dvě hodiny, avšak mimo to mám kupu další práce. Vyzkoušela jsem nový druh těstovin: pappardelle, velmi podobný farfalle. K obědu jsem si udělala takový mix těstovin s placičkami, kuskus jsem totiž zapomněla koupit. Také jsem se včera podívala na další povinný film do kultury – Garage Olimpo. Film je dostupný na Vimeo a pojednává o represích a mizení lidí v Argentině ve 2. polovině 20. století. Z hlediska probírané látky to byl bezpochyby zajímavý film, avšak nic pro slabší povahy.

A to už bude pro tento článek vše. Já se na vás budu těšit zase u dalšího článku! Přežijte tu karanténu ve zdraví!

Music recommendation: Niall Horan – Black and White