POČÍTAČ V OPRAVĚ, UČÍM SE V OBCHODĚ, DRUHÁ SEMINÁRKA, KONEC ÚPLNÉ KARANTÉNY, DĚLÁM TIRAMISU, MOJE TIPY NA FAST READING, PŘIHLÁŠKY NA ZKOUŠKY, ODNAUČUJI SE SESEO (26. 4. – 10. 5. 2020)
Ahoj všichni, moc vás vítám u dalšího článku! Jak jste si už z názvu mohli přečíst, měla jsem teď v psaní takovou odmlku, kterou jsem nezamýšlela. Někdy koncem dubna se mi pokazil počítač a musela jsem to chtě nechtě začít ihned řešit, protože zvláště v této době potřebuji počítač úplně na vše. Naštěstí jsem dostala doporučení na jednoho skvělého pana technika, který zjistil, že ventilátor byl úplně rozbitý a potřeboval vyměnit. Objednal tedy náhradní díl, který přišel ani ne o týden později. Přesvědčila jsem ho však, že bych se v tom mezičase potřebovala alespoň účastnit výuky, tak po nějaké době, kdy jsme oba přemýšleli, jak to zařídit, mi domluvil, že můžu využívat internet v obchodě jeho bratrance. On i jeho spolupracovnice byli strašně milí, což mi hodně zlepšilo náladu a dodalo optimismus. Kancelář měli ale ve studeném sklepě, kde se po zemi válelo všemožné haraburdí. Jestliže byste chodili na předmět španělské kultury k panu profesorovi Roccovi, už jen slovo sklep by ve vás nenavodilo dobrý pocit (jako skryté detenční centrum pro osoby nepohodlné režimu ve 2. pol. 20. stol. v Argentině). Jsem ale moc vděčná, že jsem takhle mohla pokračovat ve výuce a nemusela jsem se až tak výrazně omezit. Že jsem natrefila na tak fajn lidi, kteří pomohou, aniž by nemuseli, kteří jsou ochotní pro někoho udělat mnohem víc, než jen co je v rámci základní vzájemné pomoci.
Naštěstí už máme ale povolené procházky, venku krásně svítí sluníčko a je nádherně teplo, takže můžu už aspoň chodit ven. Otvírá už také převážná většina obchodů, tak jsem ráda, že si můžu už aspoň zajít na kávu (byť jen take away) nebo na zmrzlinu (pokud pojedete do Bari, musíte ochutnat nějakou zmrzlinu v Gelateria Artigianale na Corso Emanuele). V pátek 8.5. měl svátek patron města, svatý Mikuláš (San Nicola), takže online hodiny odpadly a měla jsem relativně volný den. Říkám relativně, protože se už připravuji na zkoušky a stále tu je ta nekončící povinná četba, která mě už upřímně řečeno pěkně štve. Nicméně první zkoušku mám už 4.6. a už jsem docela dost nervózní, protože budu muset mluvit před komisí jako u maturity. Na jednom předmětu budu mít v komisi dokonce šest lidí. Navíc všichni ostatní studenti zapsaní na daný termín budou moji zkoušku slyšet.
Během uplynulých dní jsem také dělala své první tiramisu, z čehož jsem měla opravdu velkou radost, protože jsem nečekala, že se mi takhle povede (pokud se můžu pochválit). Zkombinovala jsem asi tři různé recepty podle toho, co se mi hodilo. Nechtěla jsem používat syrová vajíčka, jednak proto, že v nich v tomto receptu nevidím chuťové opodstatnění, ale také proto, že je nechci jíst tepelně nezpracovaná. Také jsem vynechala smetanu ke šlehání, která se v mnoha receptech objevovala. Své tiramisu jsem tedy vyrobila takto: na dno obdélníkové formy jsem vyskládala cukrářské piškoty namočené v obilné kávě, na to nalila polovinu mírně oslazené směsi mascarpone, ricotty a bílého jogurtu (celkem cca 500g směsi), na to jsem navrstvila rozmačkané jahody a znovu piškoty a zalila to zbytkem tvarohové náplně. Vršek jsem posypala holandským kakaem. Mně osobně to moc chutnalo!
Taky jsem vám chtěla dát pár tipů na to, jak přečíst knížku za jeden jediný den, pokud jste taky v časovém presu a nestíháte. Já jsem si takhle vzala knížku o cca 160 stranách v PDF. Ve Wordu mám otevřený soubor, kam si píšu poznámky a zajímavosti, o kterých bych mohla mluvit u zkoušky, o kterých by se dala rozvést nějaká debata. Vždy si poznamenám název knihy a název kapitoly, abych se ve vlastních poznámkách orientovala a věděla, co kam patří. Nečtu závorky, vysvětlivky v uvozovkách, poznámky pod čarou či nějaké dodatky v podobě úryvků z jiných textů ve zmenšeném písmu. Soustřeďuji se pouze na hlavní text. Kniha, kterou jsem ten den četla (Gabriel Gatti, Detenido-desaparecido), byla často prokládána úryvky z deníku, tady jsem si vždy poznamenala tu nejdůležitější myšlenku.
V době, kdy jsem měla počítač v opravě, jsem musela napsat druhou seminárku v rámci individuálního plánu. Půjčovala jsem si tedy střídavě notebook od Poláka a Španěla, kteří byli tak ochotní, že mi svůj počítač půjčili. Ne vždy však narazíte na milé lidi, třeba paní sousedka mi tady přibouchla dveře před nosem. V souvislosti se Španělem se mi stala taková úsměvná příhoda. Byli jsme domluvení, že mi notebook půjčí od deseti ráno. Sejdu k němu na patro kolem jedenácté, a protože mi neřekl, jestli bydlí nalevo nebo napravo, rozmýšlím se, kde zazvonit. V tu chvíli se otevřou dveře toho Španěla (jmenuje se Mounir) a jen tak vyjde ven holka jen v tričku a kalhotkách a jde do bytu naproti. Naštěstí ale mluví španělsky a Mounira zavolá. Ten se taky vyštrachá ven jen spoře oblečen .. no, co dodat 🙂
Tento měsíc je zlomový, půlka Erasmu je za mnou. Snažím se si tu užívat každý moment, pokud teda zrovna neřeším nějaké problémy (zrovna mě začal zase bolet zub, no co se taky dalo čekat, když už jsem jednu záležitost úspěšně vyřešila, že jo). Vím, že se asi bohužel nebudu moct potkat se svými spolužáky, a že nějakému cestování taky budu muset dát sbohem. Spousta lidí je toho názoru, že na všem se dá najít něco pozitivního. Je pravda, že během online Erasmu se člověk mnohem víc zdokonalí v komunikaci, protože pořád někam píšete nebo voláte. Musíte mnohem víc prokázat praktické schopnosti. Na druhou stranu, aspoň pro mě samotnou, je docela těžké se s tímto online Erasmem smířit z důvodů, které jsem výše uvedla. Spousta věcí mě mrzí a říkám si, proč si ten virus sakra nemohl vybrat jinou dobu. Pokud by však ale někdo namítl, že to tedy nebyl opravdový Erasmus, musela bych nesouhlasit. Každý den se učím něco nového, studuji úplně stejně jako v prezenční formě a požadavky musíme plnit úplně stejným způsobem.
Poslední věcí, o které bych dneska chtěla psát, je věčná debata ohledně španělské výslovnosti seseo (kdy nerozlišujete mezi c/z a s, typické pro Latinskou Ameriku) a standardní výslovnosti ve Španělsku. Já se tady k jedné ústní zkoušce musím odnaučit seseo, což není v zautomatizované mluvě tak lehké. Už se pomalu učím na zkoušky, avšak není tak snadné po čtyřech měsících zase do tohoto procesu naskočit.. to asi sami znáte.
To by už pro tento článek bylo vše, chtěla jsem vám podat alespoň přibližný obrázek toho, co se na mém Erasmu v poslední době událo. My se uvidíme zase u dalšího článku!
Music recommendation: Francesca Michielin: Amore esiste
Film recommendation: Kamchatka (Marcelo Piñeyro)