Zkouškové období na Erasmu!

Ahoj všichni, vítám vás u dalšího článku z Erasmu. Tentokrát bude převážně o zkouškovém období, kde bych vám chtěla přiblížit, jak jsem zvládla v Itálii udělat všechny zkoušky, jak to bylo náročné apod. Také vám povyprávím o výletu do Trani, kam jsem jela navštívit jednu svou kamarádku. Tak doufám, že vás článek bude bavit!

Než se ale k tomu všemu dostanu, chtěla bych se na chvíli zastavit u dnešního rána a toho, co se mi nepovedlo. Někdy na jaře jsem si požádala o ubytování na kolejích na příští zimní semestr. Nevšimla jsem si však, že po schválení žádosti jsem měla do určité doby zaplatit kauci, a tak se stalo, že jsem se dneska ráno dozvěděla, že moje místo bylo nabídnuto někomu jinému. Nemám tedy koleje na příští semestr. Upřímně jsem na sebe dost naštvaná, že jsem si to neohlídala a je to jen moje vina a zapomnětlivost. Tímto jsem vám jenom chtěla říct, že nikdo není neomylný, každý děláme chyby a je to v pořádku. Já tedy v poslední době asi více, než by bylo zdrávo. Mrzí mě to, ale co se dá dělat. Tak snad to dojíždění bude mít také něco do sebe.

Teď už tedy ke zkouškám. Mojí druhou zkouškou byl písemný zápočet z překladu. Z toho jsem byla docela nervózní, protože můj počítač nefungoval úplně na sto procent. Nejprve jsme se všichni museli připojit do schůzky na Microsoft Teams a dělala se prezenčka. Potom nám byla zaslána zkouška, kterou jsme si museli stáhnout a přesně pojmenovat. Na její vypracování jsme měli 3 hodiny. Zkouška sestávala z gramatiky, porozumění textu a překladu ITA-ESP, ESP-ITA. I když jsem se zprvu bála, že budu mít problém s časovým limitem, nakonec jsem odevzdávala už hodinu před koncem. Test nebyl nejlehčí, ale nebyl tak hrozný, jak jsem si jej představovala. Test ale dělalo v jeden den asi 700 lidí, kteří se v Teams pořád na něco ptali, což mě docela rušilo. Na výsledek jsme čekali asi týden, o to větší potom byla ta radost z úspěchu.

Jako další zkouška mě čekala teorie literárních žánrů. Jak už jsem se zmiňovala v předchozích článcích, nebyla to klasická literární teorie pro filology, ale předmět pro studenty divadelních věd, a to ještě v posledním ročníku magisterského studia. Učebních materiálů bylo k tomuto předmětu docela dost. Na řadu jsem šla až jako poslední, a nebyl to zrovna můj den. První otázky šly myslím docela dobře, potom jsem však byla tázána na comportamento recuperato, kdy jsem se snažila vysvětlit rozdíl mezi hercem, který přijde na jeviště a postavou, kterou interpretuje a zamotala jsem se do toho asi tak, jako právě teďka. Potom jsem ještě chvíli mluvila o povinné četbě. Nakonec jsem tedy prošla s výsledkem 22/30, což pro mě samotnou je velký úspěch, i když v přepočtu na naše hodnocení by to bylo tak D. I když jsem pana přísedícího neviděla, znervózňoval mě už jen ten fakt, že byl přítomen.

Další zkoušku jsem měl už za pouhé tři dny, a byla to španělská kultura. Tady jsem si naštěstí spoustu věcí pamatovala z hodin a všechno mi dávalo jaksi ucelený smysl. Na tuto zkoušku jsem se i docela těšila. Šla jsem první a dostala jsem i dobré otázky. Po této zkoušce jsem se rozhodla dopřát si aspoň pár dní volna a tak jsem jela navštívit kamarádku Megi do Trani, dalšího přímořského města, tentokrát na sever od Bari.

Zase to byl skvělý den. Společně jsme si prošly historickou část města a potom se zastavily i na focacciu, kterou od té doby úplně miluju. Jelikož kromě ovoce a nějakého jogurtu nemůžu jíst nic sladkého, tak aspoň zkouším tyhle slané pochutiny. Bylo fajn se takhle odreagovat a zase něco procestovat.

Potom mě čekaly poslední dvě zkoušky: ústní z překladu a italská literatura. Na tyto dvě zkoušky jsem se učila celkem 14 dní v kuse asi 14 hodin denně, protože těch materiálů k nastudování bylo strašně moc. Už jsem z toho chvílemi byla i dost vyřízená. Nakonec jsem si zkoušku z překladu opravdu užila, jestli se to tak dá říct. Přišla jsem na řadu sice až v šest večer, ale byla jsem hlavně ráda, že už můžu mít zkoušku ten den za sebou. Bohužel jsem během zkoušky musela pozorovat, jaké to je, když někomu řeknou, ať přijde příště. To se stalo studentům, kteří neuměli vyčasovat nepravidelná slovesa v přítomném či minulém čase.

Italská literatura. Tohle byla pravděpodobně moje nejtěžší zkouška vůbec. Nevěřila jsem, že si dokážu nacpat do hlavy takové množství informací. To bylo až nereálné. A to je důvod, proč literární semináře nemám zrovna v oblibě. Většinou si člověk musí zapamatovat telefonní seznam jmen a děl, a já jsem schopná si to poplést neskutečným způsobem. Na řadu jsem přišla až také nějak večer, napřed jsem dostávala otázky od paní asistentky a potom od pana profesora. Vážně jsem se snažila a řekla jsem si, že když už jsem tady, pokusím se ze sebe vydat to nejlepší. Nakonec jsem byla pochválena a po zkoušce jsme si s panem profesorem ještě chvilku mile popovídali.

No a potom jsem si mohla říct: už je to za mnou!! Tak jsem tu dřinu zvládla! Můj mozek se asi vydal z veškeré své energie. Zkoušky jsou vždy také o štěstí na otázky, na dobré vyučující, kteří třeba u Erasmus studentů trošku přimhouří oko. Rozhodně však nedostáváme zkoušky zadarmo!! Museli jsme se naučit všechno stejně a splnit stejné požadavky. Včera mi přišel oficiální certifikát výsledků a podle našich měřítek mám dvě C, dvě D a jedno A.

Tak jo! Sama nemůžu uvěřit tomu, že jsem to nakonec takhle hezky zvládla. Mým plánem ve zbývajících třech týdnech Erasmu je cestování a užívání si života v Itálii. Vyzkoušet ještě něco nového, koupat se a užívat si ještě tuto zaslouženou dovolenou. V dalším článku vám povím o dalším cestovním dobrodružství a už mám také naplánovaný první článek, který se nebude týkat Erasmu. Tak se na vás budu těšit zase příště!

Music recommendation: Big Time Rush: Halfway There, No Idea, Paralyzed, Worldwide, City Is Ours

TV serie recommendation: Anne with an E