Jak začínám semestr v karanténě?

ÚKLID POKOJE, TIPY NA POVINNOU ČETBU, ORGANIZACE STUDIA A UČENÍ SE Z DOMOVA

Ahoj všichni, vítám vás u dalšího článku! Jak jste si mohli z názvu přečíst, provedu vás teďka trochu nezvyklým týdnem. I já jsem jako většina vysokoškoláků dnes měla zahájit nový semestr. Měla jsem odjet na první přednášku, místo toho jsem svůj třetí ročník zahájila takto z domova. Máme totiž případ koronaviru v rodině, jsme v karanténě a čekají nás testy. Myslím, že se shodneme, že už byly lepší roky, než právě ten letošní. I když nechci zase křivdit Erasmu, to byl pro mě zatím jednoznačně nejlepší zážitek roku 2020.

Máme tedy pondělí, a abych trošku zapomněla na ten smutek, že nemůžu jet do školy, tak mi sestra udělala snídani: ovesnou kaši s banánem a arašídovým máslem, které jsem ochutnala úplně poprvé. A nebylo to vůbec špatné! Po snídani jsem musela napsat pár mailů ohledně studia a přeobjednat se u zubaře. No a potom jsem začala třídit poličky u stolu, abych zjistila, jestli mám ještě nějaké volné sešity a abych vyhodila, co nepotřebuji. Když se člověk takhle probírá starými papíry, najde i docela pěkné věci, na které už skoro zapomněl. Takto jsem objevila povídky, které jsem před lety napsala a dokonce ještě nějaké sešity ze základky. Několikrát ročně tuto komodu důkladně probírám a vždycky vytřídím spoustu sběru, jako právě dnes. Tímto jsem se zabývala celé dopoledne.

O víkendu předtím jsme se zabývali sběrem švestek, pekla jsem koláč (recept na něj najdete v předchozím článku), mamka dělala švestkové knedlíky (edit.: na fotce vidíte porci s cukrem, kterou fotila mamka) a babička se také zastavila, aby nám jen za okno položila švestkovou buchtu bez cukru.

Co se týče organizace studia, vytvořila jsem si v notebooku složku pro každý předmět v souborné složce pod názvem letošního školního roku. Do těchto složek si budu ukládat veškeré materiály pro dané předměty. Materiály si budu také postupně tisknout a buď si je secvaknu sponou, nebo mám ještě i nějakou měkkou složku. Papírnických potřeb letos zatím moc nemám. Koupila jsem si jen zvýrazňovače, jeden sešit v kroužkové vazbě a jeden tento ekosešit ze 100% recyklovatelného materiálu. Moc se mi jeho provedení líbí, a kdybych to bývala věděla, vzala bych si jich víc. Na začátek týdne jsem si i takto nalakovala nehty. Ještě před karanténou jsem si koupila tento stříbrný a svrchní krycí lak od s.he a myslím, že na podzim se to hodí.

Odpoledne bych si chtěla zase číst na terase, rozhodla jsem se začít s povinnou četbou ke státnicím. Co se týče španělštiny, začala jsem číst Cuentos de amor, de locura y de muerte od Horacia Quirogy. Zatím se mi nejvíce líbila povídka La insolación, která pojednává o farmáři, kterého obchází smrt. On sám ji nevidí, ale vnímají ji jeho psi. Našla jsem tento odkaz na knihu v pdf (https://www.biblioteca.org.ar/libros/211732.pdf), já sama mám povídku i v audio verzi. Pokud se vám líbil román Pedro Páramo od Juana Rulfa, tak toto bude něco pro vás. V Itálii jsem v rámci literárního semináře četla novelu Il lume dell’altra casa od Luigiho Pirandella. Hodně emotivní novela, které stojí za to věnovat čas.

Večer jsem si dala ještě tento sypaný heřmánkový čaj na bolavé dásně a koukali jsme se na Labyrint. Já detektivky úplně miluju a prakticky na nic jiného v televizi ani nekoukám. Tato detektivka je sice docela drsná, ale i tak povedená.

Dnes už je úterý a já jsem si akorát poslechla první online přednášku z filozofie, která mě docela baví a zajímá. Dnešní hodina byla o základních antických metafyzických a kosmologických koncepcích.

Také jsme se dozvěděli, že zítra už konečně půjdeme na testy. Nechci říct, že bych se na to nějak zvlášť těšila, ale aspoň to bude znamenat nějaký krok kupředu.

Tak už máme středu a je opět krásný teplý den. Dneska jsme byli jako zbytek rodiny na testech a výsledky by měly být snad do 24 hodin, i když říkali, že máme být trpěliví, protože testovaných je hodně. Na test jsme přišli o chvilku dříve, ale hned jsme mohli jít na řadu. Samotné vyšetření je raz dva hotové, ale je nutné zaklonit hlavu, uvolnit obličejové svalstvo a nekrčit nos, aby vás vyšetření nebolelo.

Dneska mám poměrně dost práce, a to už budeme mít odpoledne. Chtěla bych si vytisknout okruhy ke státnicím, abych si mohla pomalu začít vypracovávat otázky z těch předmětů, které jsem už absolvovala. Také jsem si chtěla začít hledat informace ohledně navazujícího studia, protože od listopadu by měl začínat proces podávání přihlášek. No a samozřejmě potřebuji ještě odeslat své referentce potvrzení o studiu, připravit se na zítřejší hodinu italštiny, kterou mám se svým učitelem a měla bych číst. A taky si musím zpracovat nějaké studijní materiály do několika předmětů. Je mi jasné, že vše za odpoledne nestihnu, ale takto nějak asi vypadá můj dnešní to – do list. Většinou je to plán na několik dní.

Co se týče YouTube, nejvíce teď koukám na videa od Melissy Lucy. Baví mě její obsah zaměřený na studium a zdravý životní styl. Včerejší hodina filozofie mě zase navnadila pustit si Jméno růže. Je to můj nejoblíbenější historický film a podle mě právě tento snímek nejlépe vystihuje život prostého lidu v období středověku: extrémní chudoba, nemoci, velká zbožnost, ale na druhé straně strach z hříchů a božího trestu na každém kroku a v každičkém momentu života. A samozřejmě je po celý film patrný vliv Aristotelova pohledu na svět: například geocentrismus, neboli představa, že nehybná Země je středem vesmíru a kolem ní obíhají Měsíc, Slunce a planety.

Ve čtvrtek jsem měla první online hodinu italského jazykového semináře. Ačkoli jinak Zoom už nějakou chvíli používám, měla jsem problém dostat se do hodiny přes odkaz, a tak jsem zmeškala asi čtvrt hodinky. Tak snad do příště už budu víc vědět, co a jak. Večer jsem potom dokoukávala Jméno růže a u toho jsem dělala úkoly do kolumbijské španělštiny, kterou mám v pátek. Tentokrát budeme debatovat o vegetariánství a veganství a já mám zastávat názor proti. Musela jsem si tedy přečíst několik článků, abych měla představu.

Dneska už máme pátek a na snídani jsem si nachystala bílý jogurt s pohankovými lupínky bez lepku, banánem, datlovou pastou, kokosovými chipsy a skořicí. Také jsem objevila bio čajový adventní kalendář z minulého roku, který jsem ještě ani neochutnala. Uvařila jsem si proto tento heřmánkový čaj a zítra se chystám na ten s příchutí lesního ovoce. Ráno jsem si také sepsala to – do list věcí, které bych za dnešek chtěla stihnout. Potřebuji si vytisknout různé materiály, udělat několik úkolů a číst. Dobrá zpráva je, že testy nám vyšly negativní, a tak nám asi v neděli skončí karanténa. Jsem ráda, že jsem vás mohla takto provést svým netradičním prvním týdnem v semestru a budu se na vás těšit zase příště!