V září 2016 jsem se účastnila poznávacího zájezdu do Itálie, který organizovalo naše gymnázium. Asi až na dva deštivé přejezdy nám počasí vyšlo úplně perfektně. Stabilita počasí byla možná dána také ročním obdobím, nicméně teploty zde panovaly stejně vysoké jako v hlavní turistické sezoně. Ačkoli jsme se během zájezdu museli postupně přesouvat do různých oblastí, vždycky jsme bydleli v takových malých chatičkách pro čtyři nebo pět osob. Můžu říct, že mi tento způsob bydlení maximálně vyhovoval a určitě jej doporučuji. Pokud se chystáte do oblasti kolem Říma a níže, autokempy jsou určitě dobrá volba. Každá chatička má malou kuchyňku se základním vybavením a od ubytování je to většinou velmi blízko k moři.
Během zájezdu jsme zavítali na ta nejznámější místa v Benátkách, Florencii, Pise, Římě, Vatikánu, atd., která si myslím, že každý zná nebo si o nich alespoň četl v turistickém průvodci. Pokusím se proto zaměřit spíše na méně obvyklé památky a zajímavosti, kam jsme se během zájezdu měli možnost podívat a kde se mi líbilo natolik, že bych se tam určitě chtěla někdy vrátit.
První den
Kolem osmé hodiny ráno jsme dorazili na okraj Benátek, kde jsme museli nechat autobus na odstavném parkovišti. Jedinou další možnou cestou, jak se po jednotlivých ostrůvcích pohybovat a dostat se tak na všechna zajímavá místa, jsou malé motorové lodě. Jízdenka, kterou si zakoupíte, je platná po určitou dobu, není tedy nutné kupovat novou při každém přestupu. Cestováním v motorových lodičkách jsme ten den dohromady strávili skoro dvě hodiny, což mi ale na druhou stranu vyhovovalo, protože jsme si mohli aspoň trochu odpočinout a skrýt se před sluncem.
Relativně časně ráno jsme navštívili ostrovy Murano a Burano. Murano je známým ostrovem sklářského průmyslu, proto si jako suvenýr určitě přivezte něco z místních obchůdků. Mezi nejoblíbenější upomínkové předměty patří různé náušnice, náramky, korálky, jejichž koupi si obyčejný turista může bez obav dovolit. V některých obchodech ovšem můžete narazit na opravdové skvosty (lustr pro arabského šejka).
Velký dojem na mě udělal také ostrov Burano (ostrov krajek), který tvoří spousta malých barevných domečků. Nejznámější atrakcí na tomto ostrově je určitě kostel sv. Martina se šikmou věží.
Potom jsme se lodí přesunuli na náměstí sv. Marka nás potkalo trochu nepříjemné překvapení, a to voda, jež nám posléze sahala asi do půlky lýtek. Čekání na lávku se většině z nás zdálo beznadějné, proto jsme zvolili rychlejší variantu: „boty a ponožky dolů.“ Na hlavním ostrově je toho k vidění opravdu spousta, proto nezoufejte, pokud nejste zrovna příznivci davů turistů u nejznámějších památek.
Druhý den nás čekaly další dvě turisticky hojně navštěvované lokality v oblasti severní Itálie, a to města Pisa a Florencie.
Dominantu Florencie tvoří gotická katedrála Santa Maria del Fiore s Giottovou zvonicí na náměstí Piazza del Duomo. Minuli jsme Gallerii degli Uffizi a dostali se na Piazza della Signoria, kde sídlí městská radnice. Pěknýmmístem ve Florencii je i bazilika Santa Croce (sv. Kříže).
Na prohlídku Pisy jsme měli jen něco málo přes hodinku, a jelikož jsme všichni toužili udělat si snímek, jak „podpíráme“ padající věž, na větší prohlídku Dómu a Baptisteria nám nezbyl čas.
Třetí a čtvrtý den jsme si zcela vyhradili na Řím a Vatikán. Pokud budete cestovat metrem, buďte hodně opatrní. Rozdělte si peníze na více míst a uschovejte je pod ostatní věci v batohu. Doklady by neměly být na stejném místě jako peníze.
Nejznámější vatikánskou památkou je náměstí sv. Petra se stejnojmennou bazilikou. Z vršku baziliky je nádherný výhled na celý Řím. Pokud se chystáte na prohlídku baziliky, Sixtinské kaple a přilehlých budov, připravte se na kontrolu batůžků a nechte doma všechny ostré předměty (nůžky, kapesní nožíky).
Po prohlídce Vatikánu jsme se vrátili zpět do Říma. Minuli jsme Andělský hrad a dorazili na náměstí Piazza Navona. Zde následovala přestávka na oběd. Normální menu vás vyjde přibližně na 11 – 13 €. Pokud ale chcete trochu ušetřit, zapátrejte v okolních uličkách. My jsme si například v nedalekém bufetu koupili dílek pizzy asi za 4 – 5 €.
Následovala prohlídka Pantheonu (starověkého kruhového chrámu), Španělských schodů a Fontany di Trevi.
Čvrtý den ráno jsme navštívili Caracallovy lázně. Jedná se o rozsáhlý komplex zřícenin bývalých římských veřejných lázní. Opravdu nádhera. Kolem poledne jsme se potom přesunuli ke Colosseu, minuli Vítězný oblouk a Římský akvadukt.
Odpoledne jsme zavítali k Památníku Viktora Emanuela II. A pozor, tady platí snad skoro všechny zákazy. Nefotit (ani venku), nepoužívat selfie tyče, nejíst, nesedat na schody, nedělat hluk ..
Posléze jsme se přesunuli ke Kapitolu se sochou vlčice, pokochali se pohledem na Forum Romanum. Posledním bodem celé naší prohlídky Říma byla bazilika sv. Petra v Řetězech.
Dostáváme se k pátému dni našeho putování po Itálii a půlíme. Osobně můžu říct, že jsem se na tuto část hodně těšila. Dostali jsme se konečně do přírody.
Nádherným místem, které moc doporučuji navštívit, je Villa d’Este v Tivoli ze 16. století. Návštěvníci mohou obdivovat nejen interiér vily s nástěnnými malbami, ale také terasovité renesanční zahrady s fontánami a fontánkami. Vila i zahrady jsou součástí památek UNESCO.
Dalším místem, na které moc ráda vzpomínám, je benediktinský klášter Monte Cassino. Klášter se nachází na stejnojmenné vyvýšenině, byl nejvýznamnějším duchovním centrem ve středověku a úzce se pojí také s druhou světovou válkou. V blízkosti kláštera se nachází polský vojenský hřbitov.
Z kláštera je nádherný výhled na zvlněný povrch Kampánie. Jako suvenýr doporučuji místní čokoládky.
Šestý den nás čekaly Pompeje a výstup na činnou sopku Vesuv. Při vstupu do Pompejí jsme každý dostali malou mapku, což jsem velmi ocenila, protože jsem se zde pohybovala víceméně po vlastní ose.
Cesta na Vesuv byla trochu dobrodružnější, klikatili jsme se ostrými zatáčkami, míjeli se s dalšími autobusy a motorkami. Vystoupili jsme na odstavném parkovišti, odkud pak začal náš výstup na samotný Vesuv. Během cesty jsme se mohli pokochat výhledy na Neapolský záliv a širé okolí, později se počasí začalo horšit a nakonec jsme byli rádi, že vše tak krásně vyšlo. Jako pěkný suvenýr si můžete koupit korálky nebo přívěsky z lávového kamene. Vypadá to opravdu moc pěkně.
Sedmý den jsme navštívili řecké chrámy v Paestu, které rovněž patří na seznam UNESCA.
Osmý den byl pro nás pomyslnou třešničkou na dortu za celým pobytem. Ze Sorrenta jsme se trajektem převezli na Capri, ostrov citrónů. Samotný ostrov má dvě centra, a to městečko Capri a obec Anacapri. Naší první zastávkou byly Augustovy zahrady s přehlídkou ovocných stromů a sukulentů. Později jsme navštívili ještě zříceninu Villy Jovis s kostelíkem.
Až budete na Capri, určitě nezapomeňte ochutnat typický citronový likér Limoncello nebo citronové bonbony.
Na závěr tohoto povídání o Itálii bych ještě chtěla dodat jednu věc, se kterou se už možná opakuji, ale je hodně pravdivá a moc mě toho naučila. Ať jedete kamkoli, nebojte se mluvit! Není žádný důvod mít strach, že něco řeknete špatně. A nevyhýbejte se improvizaci! Popřípadě se oba zasmějete 😀 viz níže
- Potřebuji si v lékárně koupit zubní kartáček, ale nevím, jak se řekne „kartáček“.
Začnu italsky – pozdravím.
Pokračuji anglicky – Kde máte prosím kartáčky?
Dokončuji italsky – Aha, tady. Vezmu si tento. Kolik stojí? ..
- Barista vám rozmění popsanou bankovkou, což zjistíte za několik minut a rozhodnete se jít s účtenkou k pokladně a bankovku vyměnit.
Začínám italsky (je to těžší na vysvětlení, snažím se co nejjednoduššeji) – Dobrý den. Před chvílí jsem si u vás koupila … a stálo to … Vy jste mi ale vrátil tuto bankovku a na ní jsou nějaká čísla. Nevím, co znamenají. Nechci tuto bankovku. Můžete mi ji vyměnit?
Barista nechápe. Jsem v docela nevýhodné situaci, protože nemám přímé důkazy, že to není jiná bankovka z mé peněženky.
„No tak jsou tu nějaká čísla“, čte. „Nevím, co máte za problém.“
Přejdeme na angličtinu, ve které se o snaží pochopit můj problém a já vysvětluji, co chci… Jsem důraznější. „Ale já tuto bankovku nechci. Prostě jí nevěřím a nechci ji!“
Barista je stejně jako já rozladěný a nakonec mi řekne, že už bankovku stejné hodnoty nemají.
Nevadí! Za pokus to stálo 😀
- Chtěla bych si koupit litrovou lahev s vodou, ale na pultě vidím jen půllitrové. Ptám se, jestli nemají větší.Spletu to ..
Buongiorno, avete una botella de agua más grande? Italština x španělština – ach jo!
Oba se smějeme…