CO JSEM SE DOZVĚDĚLA A JAK SE S TÍM (NE)VYROVNÁVÁM, ODVAHA A MOTIVACE – KVĚTEN NA ERASMU
Ahoj všichni, vítám vás u dalšího článku z Erasmu! Tentokrát jsem si dala opět na čas, avšak nebylo to v plánu, věřte mi. Dlouho jsem zvažovala, jestli takhle o mém zdraví souhrně psát, když už jsem toho řekla docela dost a někomu by se mohlo zdát, že to už snad přeháním. Že vše zbytečně nafukuji, když “vlastně o nic nejde”.
Jenom s každou myšlenkou se mi vše vrací zpět, a to zrovna ve chvílích, kdybych se měla snažit být co nejvíce v klidu a pokud možno se odprostit od všeho negativního. Jeden z důvodů, proč o tom píšu takhle ještě jednou je ten, že bych chtěla dodat odvahu těm, kteří se dozví něco, co jim v tu chvíli změní život, cítí se bezmocní jako nikdy, propadají beznaději a myslí, že to nedokážou zvládnout nebo že na to vlastně ani nemají sílu. Takhle jsem se totiž cítila ze začátku já a vlastně tyhle pocity ve mně stále ještě v určité míře přetrvávají.
Po květnové návštěvě zubní pohotovosti jsem měla to štěstí, že jsem tady v Bari dostala doporučení na jednu skvělou paní zubařku. Stěžovala jsem si totiž na nárazové prudké bolesti, které bylo velmi těžké zvládat. Když jsem za ní pak přišla s rentgenovými snímky, radši mi řekla ať se posadím. Dala fotky na osvětlený podklad a sdělila mi, že téměř ve všech zubech mám hluboké kazy a záněty, a že u dvou zubů se nákaza dostala až k nervu, proto ty bolesti. Že bude nutná devitalizace, tj. vytažení nervů a kompletní rekonstrukce těchto dvou poškozených zubů. Ukazovala na další a další poškozené zuby, “tady, tady taky, .. vidíte? Toto znamená, že už vám uvnitř vůbec nic nezůstalo.” Bylo těžké na snímcích najít vůbec nějaké zdravé místečko. Napřed se mi vůbec nechtělo věřit tomu, co jsem slyšela, vše mi znělo jako ozvěna, jako by se nic z toho nevztahovalo na mě nebo jako by to byl sen, ze kterého jsem se měla brzy probudit. Když mi došlo, že to je pravda, a že se to děje mně, čtvrt hodiny jsem jenom brečela. Podlomila se mi kolena, jako bych ztratila pevnou půdu pod nohama. Troufám si říct, že tohle je naprosto normální reakce a člověk ze sebe potřebuje dostat tyto prvotní emoce, než začne racionálně přemýšlet, co dál. My jsme se s paní zubařkou rozhodly neztrácet čas. Ještě ten den mi ulevila od největší bolesti a byla jsem objednaná na další zákroky. Ujistila mě, že spolu to zvládneme a že mi pomůže z nejhoršího. Jsem za tuto osůbku strašně vděčná, protože někoho s takovým skvělým přístupem a takovou dávkou empatie jsem snad celkově mezi doktory ještě nepotkala. Když teďka píšu, tak už mám jeden zub zachráněný. Vyžádalo si to asi pět návštěv, ale především spoustu odvahy. Tři zubaři ve vedlejší místnosti se radili, jak budou postupovat a já bych v té chvíli uvítala, kdybych jim radši nerozuměla.
Vždycky jsem byla strašný zbabělec co se týče zubaře. Teď jsem však věděla, že pokud chci zůstat, tak že to musím zvládnout. Díky přístupu paní zubařky ze mě hodně strachu opadlo ještě před zákrokem. Teď k paní zubařce docházím v průměru dvakrát týdně. Mojí největší motivací je to, že vím, že tam budu vždy maximálně hodinku a půl, a že potom se zase můžu věnovat aktivitám, které mě baví. Každý máme jinou motivaci, která nás žene kupředu, nějaký nás vnitřní hlas, kterému věříme. Někdo věří v Boha, někdo sám v sebe. Já nevěřím ani v jedno, proto pro mě bylo o to těžší dát do kupy nějakou sílu a energii. Vím, že toto nebude lehká cesta, a že to bude trvat dlouho. Je však důležité jít postupně a nechtít vše najednou. Je sakra těžké vyrovnat se s bolestí a nějak sám sobě říct: “tak sakra já musím jít dál.”
Vůbec nejhorší je však pocit, že jsem se celý život snažila pro své zdraví dělat maximum, chodila jsem dvakrát ročně na prohlídku a při potížích jsem byla opakovaně ujišťována, že je vše v pořádku. Lékař udělá chybu, která je pro něj jen omyl, nic víc. Vám ale svým špatným rozhodnutím zničí zdraví a postaví vás do velmi složité životní situace, kdy jste nuceni vypořádávat se s tím, co jste si nezavinili. Podepíše se to na vás nejen po fyzické, ale stejným dílem také po psychické stránce. V těchto chvílích je důležité si uvědomit, že tu pořád máte rodinu, která vás podpoří. Že jsou tu přátelé, kteří vás rozptýlí. Ohlédněte se za tím, co vše jste už dokázali, a na co můžete být pyšní. Věřte si, protože tím svému tělu moc pomůžete.
Pravděpodobně po nějakou dobu (nebo napořád) nebudete moct dělat určité věci, které jste měli rádi. U mě to bylo jíst zdravě a zároveň si každý den dopřát něco sladkého. Dlouho teď nebudu moct jíst sladké (možná už se k němu nevrátím) a ovoce. Život však není jenom o jídle. Připravuji si jídlo, které smím a snažím se si jej vychutnat. Vážím si toho, že můžu studovat a cestovat. No a o tom bude i následující článek. O radostech a zážitcích 🙂 Jsem od přírody strašný zbabělec, avšak teď jsem se přesvědčila, že mnohdy člověk dokáže i pro něj nemožné. Nechci tu příliš psát o sebelásce, protože sama jsem na toto slovo už alergická, avšak v těchto chvílích je hodně důležité myslet na to, jak svému tělu můžete pomoct, aby se cítilo lépe. Já jsem si slíbila, že pro to ze své strany udělám maximum.
Tím jsem tedy tak nějak shrnula svou momentální situaci, kolem které se teď točí velká část mého života. Mohla bych tuto kapitolu vymazat nebo úplně přeskočit, avšak já jsem vždycky byla ten typ člověka, který si nechává jen velmi málo věcí sám pro sebe. Je to teď pro mě těžké samo o sobě, a kdybych se měla ještě přetvařovat, že se mám skvěle a že je vše v nejlepším pořádku, tak by to bylo už moc.
Nevěřím na to, že vše zlé je k něčemu dobré, a že vše se děje z nějakého důvodu. To podle mě může říct jen ten, kdo si neprošel něčím tak zásadním. Kromě strachu a vzteku také často cítím pocit viny, že jsem věřila jen jedinému člověku a nikdy mě nenapadlo o rozhodnutí pochybovat a obrátit se ještě na někoho jiného. Když nemůžete věřit lékařům, komu už? Mrzí mě, že to takhle muselo dopadnout a asi si to jen tak neodpustím.
Děkuju, že jste dočetli článek až do konce. Příští článek sepíšu co nejdříve, bude o první zkoušce a o cestování. Tak brzy na viděnou!
Song recommendation: Cimorelli – You’re Worth It
